Hannah

Petra Hanni už budu vždycky dlužit za svůj vlastní život. Kdyby nebyla, tak možná už ani já, odporný rok 2012… Teď ale je všechno o tisíc procent jinak a lepší, díky střídavé péči je mi to dětsko (za chvíli už slečna) čím dál tím blíž. Mimochodem, tatínci, jsem přesvědčen, že ani v dobrém vztahu nebude dítě - většinou víc maminčino - tak blízko svému otci jako ve střídavé péči, kdy ti dva dělají všechno spolu a jsou odkázáni sami na sebe - skvostné, užívám si to. A vzkazuji všem maminkám, které mají na začátku pocit, že ten jejich bývalý partner je zcela nepoužitelný pro výchovu, a nejspíš asi debil - probuďte se, myslím si, že i moje ex…snad, už tuší, že střídavka je pro dítě daleko lepší řešení, než dítě jen u mámy. Vypadá to, že i Hanni bude trochu můj a trochu mámy kopíráček - od narození dělala se mnou novorozenecké plavání - to jí zůstalo doteď, pak dělala po mámě balet, hrála od 7 let v činohře Skleněný pokoj v Městském divadle, zkouší se mnou skálolezení a teď začíná tanec. A hlavně - je s ní neskutečná legrace. Miluju ji, bože, rozmačkal bych ji, ale nemůžu!!!